DSP Biologie
Obor OBECNÁ A MOLEKULÁRNÍ GENETIKA

 
Oborová rada (OR) Biologie
                                                                                                           
  složení             činnost
zápis
   
Oborová komise (OK) Obecná a molekulární Genetika
 
 složení                             činnost
zápisy ze schůze OK
další dokumenty
 
Komise pro státní doktorské zkoušky a obhajoby disertačních prací

  složení
 
 
Charakteristika oboru
Moderní genetika spojuje v současné době původní tři základní odvětví: klasickou genetiku, molekulární genetiku a genetiku populací. Studuje přitom jednak samotné mechanismy dědičnosti a zároveň využívá těchto znalostí ke zkoumání základních biologických procesů a jevů. Doktorské studium oboru Obecná a molekulární genetika na PřF MU je obecně zaměřeno na studium genomů eukaryot ve vztahu k normální a patologické funkci genů. Toto studium zahrnuje jak zástupce rostlin, tak živočichů včetně člověka. U rostlin je zaměřeno zejména na molekulárně genetickou analýzu genů (včetně genů cizorodých) a studium jejich exprese u modelových rostlin (Arabidopsis thaliana, Nicotiana tabacum a Melandrium album). U živočichů je výzkum obecně zaměřen na genetickou strukturu populací a speciálně v populacích člověka na molekulární diagnostiku prenatálních a postnatálních patologických stavů cytogenetickými metodami a na detekci genetických faktorů asociovaných s některými polygenně založenými chorobami. 

 
Cíle studia
Cílem studia v DSP Biologie, oboru Obecná a molekulární genetika je připravit budoucího absolventa po stránce teoretické i praktické na samostatnou výzkumnou činnost v daném oboru. Po stránce teoretické k tomu přispívají předměty studia, které jsou zaměřené na rozšíření znalostí vědního oboru a koncipované jako nadstavba magisterského studia. Hlavní důraz je kladen na předměty, které prohlubují znalosti specializovaných partií oboru ve vazbě k tématu disertační práce, kam spadají i speciální kurzy nabízené kteroukoli VŠ u nás i v zahraničí a na pracovištích AV ČR. 
Po stránce praktické je cílem vychovat absolventa schopného samostatné tvůrčí práce v daném oboru studia či v oborech příbuzných. V oboru Obecná a molekulární genetika se jedná zejména o sledování současných trendů ve výzkumu a zařadit je do vlastního studia. 
Vzhledem k současnému trendu výzkumu v oblasti genetiky člověka po kompletní analýze jeho genomu se pozornost zaměřuje především na studium patogenních stavů, jejich genetických souvislostí a možnosti stanovení  jejich genetické diagnózy. Vedle této problematiky zůstává důležité místo zaměření na genetiku rostlin a živočichů, kde působí školitelé s vynikajícími výsledky.
Velmi žádoucí je, aby studenti nejen zvládli během studia anglický jazyk na vysoké úrovni, nýbrž aby si tyto znalosti ověřili i formou stáže na některém zahraničním pracovišti.

 
Profil absolventa a uplatnění
Absolvent oboru Obecná a molekulární genetika DSP Biologie získá během prvního roku studia teoretické znalosti širšího zaměření, jako je například metodologie biologických věd, biostatistika, analýza rizik, ochrana životního prostředí, biotechnologie  apod. Po celou standardní dobu studia pak absolvuje předměty, které prohlubují jeho znalosti v oboru genetika a speciálně v problematice zaměření dizertační práce. Tyto specializované přednášky a kurzy připravují absolventa na samostatnou aplikaci poznatků a metod ve výzkumné činnosti. Studijní program je zaměřen také na to, aby absolvent dovedl publikovat své výsledky a přednášet na seminářích a vědeckých fórech nejen v českém, ale i v anglickém jazyce.
Absolventi DSP Biologie oboru Obecná a molekulární genetika najdou uplatnění především v základním a aplikovaném výzkumu jako samostatní vědečtí pracovníci, především v ústavech AV ČR, ve zdravotnictví a v mnoha dalších resortech.

 
Zásady doktorského studia
Zásady doktorského studia: 
1. K termínu vyhlášeném fakultou shromáždí OK návrhy témat na nadcházející školní rok, která zapadají do rámcového studijního programu a jsou předem prokonzultována se školiteli. 

2. Uchazeč, který se přihlásí na konkrétní téma dizertační práce, složí v termínu předepsaném fakultou přijímací zkoušky. Požadavkem odborné části přijímací zkoušky jsou znalosti z obecné a molekulární genetiky s důrazem na schopnost uvádět poznatky do obecných souvislostí. Zkouška je zvláště zaměřena na téma předpokládané dizertační práce. Součástí přijímací zkoušky je i jazyková část, kde uchazeči prokáží aktivní znalost anglického jazyka rozhovorem na odborné téma o problematice své dosavadní vědecké (diplomové) práce a prokáží schopnost překladu odborného textu. 

3. Školitel, schválený vědeckou radou fakulty, je plně zodpovědný za průběh a vedení dizertační práce a dbá na to, aby tato práce měla náležitou vědeckou úroveň. V souladu se studijním programem fakulty předepisuje rozsah teoretické přípravy, vypracuje rámcový výzkumný program pro celé doktorské studium s plánovanými cíli a předepisuje kontrolní etapy. Školitel každoročně předkládá písemné hodnocení studenta obsahující plnění studijních povinností a plánu dizertační práce. Tyto podklady slouží k případnému udělení mimořádného stipendia. Každoročně také schvaluje individuální studijní plán studenta pro nadcházející ročník studia podle zaměření dizertační práce. 

4. Student se může přihlásit ke státní doktorské zkoušce po splnění všech povinností vyjmenovaných v čl. 9 Studijního a zkušebního řádu pro studenty doktorských studijních programů MU. Další podmínkou pro přihlášku je složení zkoušky z angličtiny, při které musí prokázat aktivní znalost anglické odborné terminologie a frazeologie studovaného oboru a schopnost vyjadřovat se v tomto oboru aktivně ústní i písemnou formou. Formu této zkoušky určí oborová komise. 
Státní doktorská zkouška se koná před komisí.
Předměty státní doktorské zkoušky.

5. Obecné podmínky pro podání žádosti o obhajobu dizertační práce jsou uvedeny v čl. 11 Studijního a zkušebního řádu pro studenty doktorských studijních programů MU. Doktorand předloží dizertační práci, jejímž základem musí být výsledky, které byly publikovány (nebo přijaté k publikaci) v mezinárodním recenzovaném odborném časopise se známým impakt faktorem, přičemž uchazeč musí být prvním autorem a prokázat písemným potvrzením spoluautorů, že převážná část výsledků v publikaci je součástí jeho dizertační práce. Podmínku publikace v mezinárodním recenzovaném časopise nelze nahradit jinou formou odborného sdělení (příspěvky na konferencích, abstrakta apod.). Forma dizertační práce (její členění) se řídí obecnými pravidly, která zhrnují i souhrn v anglickém jazyce. Předložená dizertační práce může mít i formu souboru publikací (již publikovaných, přijatých do tisku, případně připravených k publikaci) s komentářem shrnujícím současný stav problematiky, cíl práce, komentář k dosaženým výsledkům, souhrn a seznam použité literatury. 
Obhajoba dizertační práce se koná před komisí.

6. Absolventům se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem). 

Studijní program.

Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. 

Individuální studijní plán zahrnuje v prvním ročníku povinné předměty zaměřené na rozšíření znalosti vědního oboru a koncipované jako nadstavba magisterského studia. 
Další studijní předměty jsou zaměřeny na prohloubení znalostí specializovaných partií oboru ve vazbě k tématu dizertační práce. 
Rozsah zapisovaných předmětů v jednotlivých ročnících studia je uveden každoročně v Katalogu předmětů PřF.
Školitel může doporučit kurzy nabízené kteroukoli vysokou školou u nás i v zahraničí, Akademií věd a různé celostátní domácí a zahraniční přednáškové a praktické kurzy dle aktuální nabídky. 

Pokud student neabsolvoval v rámci svého magisterského studia některé základní studijní kurzy oboru molekulární biologie a genetika na PřF MU, je vhodné, aby je s ohledem na zaměření dizertační práce dodatečně absolvoval. 
Jedná se o tyto přednášky a cvičení: Genetika kvantitativních znaků, Biostatistika, Rostlinné explantáty, Cytogenetika, Metody molekulární genetiky, Molekulární biologie eukaryot, Genetika člověka, Velké praktikum z molekulární biologie I, II, Genové inženýrství, Genetika rostlin, Genetika živočichů, Genetika populací, Mutageneze, Genetika II. 
Nabídka dalších stabilních kurzů na PřF MU dle Katalogu předmětů.


 
Předměty státní doktorské zkoušky

přehled předmětů


Požadavky k přijímacímu řízení
Uchazeč, který se přihlásí na konkrétní téma dizertační práce, složí v termínu předepsaném fakultou přijímací zkoušky. Požadavkem odborné části přijímací zkoušky jsou znalosti z obecné a molekulární genetiky s důrazem na schopnost uvádět poznatky do obecných souvislostí. Zkouška je zvláště zaměřena na téma předpokládané dizertační práce. Součástí přijímací zkoušky je i jazyková část, kde uchazeči prokáží aktivní znalost anglického jazyka rozhovorem na odborné téma o problematice své dosavadní vědecké (diplomové) práce a prokáží schopnost překladu odborného textu. 


Studenti DSP Biologie oboru Obecná a molekulární genetika

Studenti


Školitelé doktorského studia oboru Obecná a molekulární genetika

Školitelé 
  
                                                                    
Požadavky na školitele
Školitelem doktorandů v oboru Biologie může být pouze člověk, který aktivně publikuje v časopisech s IF a současně je podle názoru OK schopen kvalitně vést vědeckou práci doktoranda. Školitelem může být i nehabilitovaný pracovník, který tyto požadavky splňuje a kterého do funkce školitele schválí vědecká rada PřF MU. Takový pracovník však musí svou dosavadní vědeckou a pedagogickou činností odpovídat požadavkům vědecké rady PřF MU na habilitaci.
Oborové komise jsou povinny dbát na to, aby jednotliví školitelé měli jen tolik doktorandů, kolik jsou schopní kvalitně vést. Nemělo by zejména docházet k situacím, kdy je jeden habilitovaný pracovník formálním školitelem mnoha doktorandů, které ve skutečnosti vede někdo jiný. Maximální počet doktorandů na jednoho školitele by měl odrážet kvalitu vědecké a pedagogické práce konkrétního školitele, přičemž významným, ne však jediným vodítkem pro posuzování kvality školitele, je počet a kvalita jeho vědeckých publikací.


Plán studia
                                                                                                               
Plán studia
                                                                                                   
 Forma disertační práce
V souladu s mezinárodními zvyklostmi je v DSP oboru Biologie preferovanou formou disertační práce soubor publikovaných článků nebo rukopisů přijatých nebo připravených k publikaci, možný je však i  rukopis nečleněný na jednotlivé články.
Disertační práce ve formě souboru článků a rukopisů musí obsahovat alespoň tři články nebo rukopisy článků doplněné úvodní statí o rozsahu minimálně 20 stran, která jednotlivé články logicky propojí a zasadí do kontextu současného poznání. V této části musí doktorand prokázat svůj odborný nadhled a širší orientaci v daném oboru než jen ve specializovaných tématech jednotlivých článků. Disertační práce ve formě rukopisu musí být v příloze doplněna publikovanými články odpovídající požadavkům oborové komise.
K disertační práci se přikládá autoreferát.
  
                                                                                 
Požadavky na publikace     
Minimální podmínkou nutnou k předložení disertační práce je, aby část výsledků této práce byla shrnuta v alespoň jednom článku přijatém k publikaci v časopise se stanovenou hodnotou tzv. impact factoru (IF) podle databáze ISI Journal Citation Reports, u kterého je doktorand prvním autorem.
Jsou-li články a rukopisy obsažené v disertační práci nebo předkládané k obhajobě psány se spoluautory, musí doktorand v disertační práci jasně vymezit svůj věcný podíl na každém z nich.
                            
                                                                  Seznam aktuálních témat doktorských prací

přehled témat


Poslední aktualizace: 5.3.2012